Rozměr (vlastnosti) šťastného života
 |
| Anna Kurnikova |
Komentář a úvaha
Při celkovém shrnutí vyšlo najevo, že lidé s vyšší postavou soudí své životy příznivěji než menší lidé. Muži, vysocí více než 177,8 centimetrů, nahlásili vyšší příčky než muži s podprůměrnou výškou. U žen, které přesáhly průměrnou ženskou výšku 162,6 cm, bylo zjištěno, že průměrně staví svůj život na 6,64 příčku pomyslného žebříku v porovnání s menšími ženami, jejichž skóre bylo 6,55.
Dotazy odborníků směřovaly rovněž k lidským pocitům a emocím. Vyšší muži a ženy častěji než menší lidé nahlásili potěšení a štěstí a méně negativních emocí, jako jsou zlost, smutek, stres a starosti. Z průzkumu dokonce vyplynulo, že vyšší lidé zažívají méně fyzické bolesti.
Je to o penězích
Samozřejmě to automaticky neznamená, že lidé s podprůměrnou výškou nemají v životě šanci na úspěch a štěstí, a že naopak vysocí lidé musí být jednoznačně úspěšní. Podle Anguse Deatonu, profesora ekonomie a spoluautora studie má výška člověka spojitost s jeho vzděláním a příjmem. Profesor Angus vysvětluje, že vyšší lidé bývají vzdělanější a tím pádem se pohybují na vyšší úrovni příjmů než výškově menší lidé.
"Peníze kupují potěšení a vyšší životní ohodnocení," tvrdí Deaton. "Peníze zbavují stresu, zlosti, problémů a bolesti. Všechno je o penězích!"
Na výšce záleží, ale ne vždy
Při takovém tvrzení o důležitosti peněz může výškový faktor vypadat nedůležitě, ale podle výsledků studie je v porovnání s ostatními faktory určujícími spokojenost se životem velmi podstatný.
Jedním z příznaků životní spokojenosti je sice rodinný příjem. Na základě dat americké studie však bylo zjištěno, že by se příjem musel zvýšit o 29 procent, aby to mělo stejný efekt na spokojený život jako přechod od podprůměrné do nadprůměrné výšky. Eventuálně každý přidaný půl centimetr má stejný efekt na spokojený život jako čtyřprocentní zvýšení rodinného příjmu.
Diplomovaný psycholog doktor Colin Gill k této studii řekl: "Neexistuje přímá souvislost mezi příjmem a štěstím, to ukazují předešlé studie. Ale vypadá to, že existuje spojitost mezi tělesnou výškou a štěstím a výškou a příjmem!"
"Na výšce záleží, vždycky záleželo z velmi zřejmého důvodu - když se narodíte, jste menší než lidé, kteří se o vás starají, a máte tak nad sebou autoritu. A tento mocný vztah se nikdy neobrátí," tvrdí doktor Gill.
Vyšší lidé berou větší plat
Ze studie tedy vyplývá, že vyšší lidé si vedou v životě lépe, protože mají vyšší příjmy, jsou lépe vzdělaní a pracují na vyšších pozicích. Peníze jsou mocná známka životní spokojenosti a téměř zaručují více pozitivních a méně negativních emocí. Podle odborníků vzniká tato rovnice už v raných dětských letech.
Když jsou děti dobře živeny a vyhnou se dětským nemocem, které by mohly zpomalit jejich růst, dosáhnou své dospělé výšky nastavené svým genetickým potenciálem. Jelikož je výška dědičná, jsou děti vyšších rodičů obvykle vyšší a děti z menších rodin menší.
Nicméně být vysoký, nebo malý z důvodu dědičnosti by samo o sobě nemělo mít efekt na příjmech v dospělosti. Jenže někdy kvůli špatné výživě nebo kvůli nemoci některé děti nedosáhnou své plné potencionální výšky.
Je dokázáno, že rozumové a fyzické funkce se vyvíjejí společně, čili u dětí, které nedosáhnou své potencionální výšky, nebude plně vyvinut ani jejich myšlenkový potenciál. Neúplný rozumový vývoj má pak za následek nižší úroveň vzdělání a poté nižší příjmy v dospělosti. Tento stav je pak zodpovědný za menší spokojenost se životem a méně pozitivních emocí.
Výsledky průzkumu jen potvrdily analýzu profesorek ekonomie z Princetonské univerzity Anny Case a Christiny Paxsonové, které se tímto tématem zabývaly již před rokem a jejichž článek o spojitosti tělesné výšky s příjmem vyšel loni v Journal of Political Economy.
Komentář autora: pokud jste to dočetli do konce, myslíte si svoje. Dvě profesorky ekonomie a svět rozumu. Závěry feminizmu. Ano, výška možná něco usnadní, ale co je malé to je milé a lépe prochází světem, než tupé hlavy na vysokém podvozku....
Vytrženo z diskuze na netu:
Malí lidé jsou často chorobně snaživí a ctižádostiví
a taky pak jsou úspěšní. Takovým exemplářem byl Naopoleon. Malý vzrůst a pocit méněcennosti kompenzoval chorobnou ctižádosti a snaživostí. A díky tomu a bezskrupulóznosti dokázal skutečně mnoho. Dobrého ovšem moc ne.
V českém kontexu mě napadá Parooubek. Malý vzrůstem, ale dožene to podnožkou a svojí snaživostí. Zábran má stejně jak ten napoleon, schopný všeho. Takže je taky výjimkou z pravidla.
Topolánek je typickým exemplářem, ale i další jeho ministři byli docela vysocí. Prostě vysocí a hezcí to mají v něčem snazší. Mají úspěch a není to dokázané chorobnou snaživostí a všehoschopností. Pro to mi je bližní než Napoleon, i v jeho české verzi. I když vím, zas takový lumen není. Ale všehoschopný skřet taky ne.
