CureVac. Firma pracuje na léku proti koronaviru od ledna a doufá, že v červnu nebo červenci bude mít experimentální vakcínu.

Přidat DIES IRAE

Farmaceutická firma z jihoněmeckého Tübingenu

"Chceme vyvinout očkovací látku pro celý svět a ne jen pro jednotlivé státy," řekl Christof Hettich, který je jedním z hlavních investorů CureVac.

Firma pracuje na léku proti koronaviru od ledna a doufá, že v červnu nebo červenci bude mít experimentální vakcínu. Tu by pak po schválení dozorčích orgánů začala testovat na lidech.

Podle sdílení ze sociálních sítí, se pokusil firmu přemluvit k přesunu do USA americký prezident Donald Trump. Pokud by společnost poskytla vakcínu výhradně Spojeným státům, byl připraven nabídnout jí vysokou finanční částku.
"Výhradnímu prodeji případné vakcíny do USA se musí zabránit všemi prostředky. Kapitalismus má limity," napsal na twitteru německý poslanec Karl Lauterbach, který se zaměřuje na otázky zdravotnictví. Ostrou kritikou nešetřila ani zástupkyně šéfa frakce sociálních demokratů Bärbel Basová.

"Pokud existuje vakcína, musí být dostupná všem. Cokoli jiného by bylo skandální. V pandemii jde o všechny lidi a ne o ´America first´," řekla Basová.

DIES IRAE Blogger.com
CTK


Donald Trump, Korona virus, Pandemie, Twitter, Vakcína, Virologie, Virus, Léky nové generace, Lékař

Nootropikum při snížení mentálních schopností, zapomínání a poruchách paměti, při neschopnosti soustředění a pozornosti.

Ginkgo biloba 

Nootropika příznivě působí u onemocnění centrálního nervového systému, u kterých vystupuje do popředí nedostatečné zásobení mozku kyslíkem a glukózou. Zlepšují funkci nervových buněk zlepšením přísunu živin a kyslíku a tím, že mají schopnost likvidovat volné kyslíkové radikály nebo že zlepšují vlastnosti krve jako kapaliny. Nootropika se používají u poruch vědomí, které se projevují jako poruchy pozornosti nebo paměti.

Mezi příčinami těchto poruch mohou být i stavy větší únavy a vyčerpání, např. po neprospané noci nebo předchozím větším konzumu alkoholu, zvláště u starších lidí), při mozkové arterioskleróze, po úrazech hlavy, při různých otravách (například oxidem uhelnatým, atd. Použít se dají i u kvantitativních poruch vědomí (komatózních stavů), kde ale o jejich podání rozhoduje lékař. Často se používají u lehké mozkové dysfunkce u dětí a u některých dalších stavů.

Z volně prodejných nootropik jsou dostupná piracetam a pyritinol. Určité nootropní účinky mají extrakt z listů jinanu (ginkgo biloba) . Příbuznou skupinou nootropik jsou kognitiva, která zlepšují paměť a učení. Zvolně prodejných léků má kognitivní účinky zejména extrakt z listů jinanu (ginkgo biloba), i když nootropní a kognitivní účinky jsou v různé míře vyjádřeny u všech léků těchto skupin.
Hlavní využití kognitivních léků je v pomocné léčbě demence a Alzheimerovy choroby. Nootropika mohou pomoci i akutně a účinek se projeví rychle, kognitiva se osvědčují u chronických nemocí a účinek lze vidět až po týdnech a měsících. Účinnost (jak nootropní, tak i kognitivní) je velmi závislá na dávce léku.
Obecně jsou účinné až relativně vysoké dávky, tj. 300–600 mg pyritinolu, 2,4 g piracetamu, nebo kolem 12–20 g lecitinu.

Ginkgo biloba - jinanový extrakt:

Charakteristika: Extrakt z listů jinanu (Gingko bilobae folium) má nootropní účinek (zlepšuje paměť, snižuje zapomínání, zlepšuje pozornost).

Použití: Používá se především jako mírné nootropikum při snížení mentálních schopností, zapomínání a poruchách paměti, při neschopnosti soustředění a pozornosti.

Kontraindikace: Při přecitlivělosti na obsahové látky přípravku. Podání dětem mladším 12 let. Podání v těhotenství a v období kojení.

Nežádoucí účinky: Nevolnost, zvracení, alergické reakce, bolesti hlavy, návaly se zčervenáním kůže.

O buněčných receptorech a lidském těle. Léky nové generace.

receptory - bílkovinné molekuly vnořené do povrchové membrány buněk

Nobelova cena za chemii

Lidské tělo může fungovat jen díky tomu, že si jeho buňky neustále předávají informace o tom, co se v jejich okolí děje. K tomu nezbytně potřebují receptory - bílkovinné molekuly vnořené do povrchové membrány buněk. Fungují jako chemické receptory: jsou umístěny do mezibuněčného prostoru a čekají na molekuly, které jím plují. Mají-li vhodnou chemickou strukturu, na kterou je příslušný receptor vyladěn, připojí se k němu. Buňka tím dostane signál, že se něco děje, a může reagovat. Například zahájí syntézu nějaké další molekuly nebo naopak zastaví průběh některé z bezpočtu biochemických reakcí, které v ní probíhají.
-
Nervová buňka (neuron) se synapsemi Američtí biochemici Robert J. Lefkowitz a Brian K. Kobilka obdrželi Nobelovu cenu za společnou práci týkající se důležité skupiny buněčných receptorů. Mimo jiné se podílejí na stresové reakci, při níž se vyplavuje adrenalin, nebo na vnímání chutí a pachů (včetně feromonů).

Robert J. Lefkowitz z Dukeovy univerzity studoval od roku 1968 receptory pomocí radioaktivního značení. K nejrůznějším hormonům a signálním molekulám "přilepil" radioaktivní izotop jódu a sledováním míst, kde v těle září, odhalil první receptory na buněčných membránách. Mimo jiné receptor pro adrenalin, který se jeho týmu podařilo z membrány izolovat.

Brian K. Kobilka ze Stanfordovy univerzity působil v 80. letech v Lefkowitzově týmu. Podařilo se mu izolovat gen, podle něhož buňky adrenalinový receptor vyrábějí. Díky tomu se vědci dozvěděli, že tento receptor je velmi podobný rodopsinu - bílkovině, která v oku reaguje na dopadající světlo. Záhy se ukázalo, že obě bílkoviny patří do rozsáhlé skupiny receptorů, které v těle plní nejrůznější funkce.

Podílejí se na vnímání světla, chutí i vůní, hrají roli v imunitní reakci a reagují také na nejrůznější látky ovlivňující nervový systém, například adrenalin, dopamin nebo serotonin. Jejich význam pro fungování těla je tedy obrovský.

Receptory spřažené s G-proteinem kóduje asi tisícovka genů, což je obrovské množství, uvědomíme-li si, že celý lidský genom je tvořen asi 24 tisíci genů. Výzkum oceněný letošní Nobelovou cenou za chemii tedy zásadním způsobem pomohl pochopení lidského těla.

Asi polovina všech léků tyto receptory nějakým způsobem ovlivňuje.

Otevírá se další možnost:
Buněčné receptory a léky

MEMORYWEBSITE: Therapie Alzheimerovy nemoci - účinnost - léky - neuroprotektivní účinek

Stáří neznamená automaticky ztrátu paměti a demenci

MEMORYWEBSITE: Therapie Alzheimerovy nemoci - účinnost - léky - neuroprotektivní účinek:

 Jen v Česku trpí různými formami demence 130 tisíc lidí (CT24.cz)
 Je doporučeno včas si změřit paměť asi tak jako měříme krevní tlak nebo cholesterol.

Dosavadní léčba je málo účinná.

V současnosti se k léčbě této nemoci používají inhibitory acetylcholinesterázy (např. tacrin, donepezil, rivastigmin), jejichž podáváním je možné dosáhnout zvýšení hladin mozkového acetylcholinu a na určitou dobu tak zastavit nebo alespoň zpomalit postupující demenci. Také podávání lecithinu a antioxidans (vitaminu E a C) může nemoc zpomalit.

Inhibitor monoaminooxidasy selegilin je v klinickém zkoušení.

 Objev humaninu dává naději na nový účinný lék proti této nemoci.

Zde je odkaz na více info...!
Je možné, že se podaří připravit jednodušší deriváty humaninu s podobným nebo ještě lepším účinkem.


Alzheimerova choroba, Demence, moderní medicina, Lékař, Léky nové generace, Ze života lékařů

MEMORYWEBSITE: Hemagel se povedl a uspěl v zahraničí Doma ho neznáme

Aplikace se provádí přímo na ránu.

MEMORYWEBSITE: Hemagel se povedl a uspěl v zahraničí Doma ho neznáme: "Hemagel:
chemicky váže kyslíkové radikály vznikající při zánětlivých procesech, čímž zabraňuje jejich negativnímu působení v místě poranění
v ráně vytváří optimální pH, čímž napomáhá hojení
užitím velkých, do sítě propojených makromolekul zabraňuje uvolňování částeček gelu do rány a následnému podráždění
dodává ráně vlhkost (srovnej Mokrá léčba ran)
zabraňuje vysušování rány a vzniku strupů
snižuje bolestivost poranění
podporuje uzavírání rány jizvou, změkčuje a zlepšuje vzhled jizvy.

Aplikace se provádí přímo na ránu. Gel na ni přilne a okamžitě začne absorbovat vzniklé volné kyslíkové radikály a ostatní sekrety či tekutiny z rány. Současně na povrchu vytvoří elastickou vrstvu, která zabrání vzniku strupu a současně oddělí ránu od vnějšího prostředí a umožní tak vlastní mokré hojení." ...

Celý článek si přečtěte z odkazu zde!