 |
| Spousta květin ovoce i zeleniny |
Pro změnu trochu skvělé beletrie
kupodivu autor je guru k zapamatování, protože je hřejivá výjimka sociálních sítí. To se jen tak nevidí a nečte...Vyzrálá osobnost.
.................................... Hezký příběh - zkus třeba pohádku!?
Kdesi jsem se dočetl, že česká slovní zásoba je zhruba z poloviny tvořena slovy přejatými z cizích jazyků. Při pročítání některých firemních webových prezentací mívám ale často pocit, že jde o číslo hrubě podhodnocené. Nejspíš na tom ale moc nezáleží.
Svět se mění. A čeština je jako houba, která do sebe horem dolem nasává cizokrajné "termity", aby je po svém přechroustala, a poté je mírně deformované vyplivla ven jako autoritami uznávané spisovné výrazy.
Jazyky, které se globálnímu lingvistickému hodokvasu odmítly přizpůsobit, už existují jen v učebnicích. Jsou mrtvé. Stejně jako lidé, kteří jimi mluvili.
Přesto by si česky hovořící tvor měl dávat majzla, co vypouští z úst. Rozhodne-li se ještě nezdomácnělé, či vysloveně odborné slovo použít, měl by vždy vědět, o čem hovoří, aby nebyl za blbce. Nebo za povýšeného intelektuála. Těžko říct, co je horší.
 |
| Na trhu není ten lingvistický hodokvas, ale vyhládne... |
S kolegou, který je v garáži uvazoval na rozličně tvarované samorosty, jsme si pořídili ministáneček v druhém patře karlovarské Gagarinovy kolonády. Výrobky šly slušně na odbyt, a protože těsně po revoluci ještě neexistovala všesvazující evropská byrokracie, hotovost se nám utěšeně množila. Registrační pokladny byly sci-fi a povolení k podnikání jsme obdrželi asi za pět minut. Inspirativní doba.
Jednoho dne k prodejnímu stánku dorazila mírně korpulentní dáma. No. Spíš více, než méně, ale jsem gentleman. Okouněla a se zájmem si prohlížela rostliny roztodivných barev a tvarů. A měla spoustu zkoumavých a rádobyodborných otázek. Noční můra každého obchodníka. Přemoudřelý zákazník je řádově horší než DPH.
Jenže já si před prodejní premiérou pročetl útlou příručku "Prodejcem epifytů snadno a rychle", čímž jsem se přes noc stal na slovo vzatým expertem, a tudíž jsem na vše znal relevantní odpověď.
Přesto mě půl hodiny trvající dialog totálně vyčerpal. Nenápadně jsem povzdychl úlevou, když dáma konečně ponořila ruku do kabelky, a světlo světa spatřila otylá peněženka ohavně fialového odstínu. Ten si pamatuji dodnes, podobnou barvu jsem už nikdy poté nespatřil.
Odulými prsty se v portmonce prohrábla a povídá: "Tož já bych si tedy jeden ten epitaf koupila."
Vyrazila mi dech. Instinktivně jsem začal lovit v paměti a osvěžovat si maturitní otázky z české literatury. Takhle narychlo jsem si ale vzpomněl pouze na jeden můj oblíbený. Gellnerův: "Nezahynu od práce, nezemru já bídou, nezalknu se v oprátce, zemru syfilidou".
Moudře jsem mlčel - a podal jí kytku. Ženu květinou neurazíš.
Sociální sítě
Beletrie lit. umělecká literatura, především próza Epifyt bot. rostlina přichycující se k jiné rostlině Evoluce vývoj Epitaf náhrobní nápis
