Životní události stresující ztráta sociálních vazeb a deprese

Životní události

Pharmacy lékárna a naše putování
Zejména stresující životní události hrají roli při vzniku depresivní epizody. Různé druhy těchto událostí pak mají různou sílu. Události, které způsobují ztrátu sociálních vazeb, jsou při spouštění deprese
obzvláště silné. Události, které narušují cirkadiánní rytmy, mohou také hrát podstatnou roli. Stejně
tak události, ve kterých se jedná o dosahování individuálních cílů. Významné mohou být rovněž události, které se objeví v oblastech pro každého jedince specifických a osloví specifickou zranitelnost
jednotlivce (Abramson et al., 2001; Monroe & Simons, 1991).

Životní události v interakci s kognitivní vulnerabilitou
mohou predikovat začátek depresivního onemocnění, avšak přesný způsob, jak tyto dva faktory spolupůsobí, je doposud neznámý. Může to být tak, že pouze u vysoce rizikových jedinců (s vysokou kognitivní vulnerabilitou), kteří jsou vystaveni vysoce stresujícím životním událostem, se rozvine deprese (tzv. sinergistický model). Další vysvětlení je takové, že vysoké dávky stresu mohou předpovídat depresi u jedinců i s nižší kognitivní vulnerabilitou a nižší dávky stresu pak mohou způsobit depresi u vysoce vulnerabilních jedinců (tzv.titrační model) (Monroe & Simons, 1991). Může to být ještě jinak, kdy vysoce rizikoví jedinci směřují
svoji životní dráhu tak, že se vystavují životním událostem s vyšší úrovní stresu (tzv. model tvorby stresu) (Hammen, 1991).
 
Obecně se má za to, že depresi mohou způsobit životní události jako matrimoniální krize nebo ztráta zaměstnání. Takovéto životní události mohu být sice jedincem interpretovány tak, že hrají kauzální roli při rozvoji jeho potíží, ale vyjadřují spíše konsekvence než příčinu. K rozvoji deprese mohou rovněž přispět různé změny zdravotní kondice.
Stres
Stres se obvykle definuje jako ,,reakce organismu na zátěžový podnět z prostředí" (Hartl & Hartlová,
2000). Nověji podle Shutherlanda také jako ,,reakce na nerovnováhu mezi vnímaným požadavkem a vnímanou schopností tomuto požadavku vyhovět" (cit. dle Baštecká & Goldmann, 2001, str. 239).
Stres se projevuje na úrovni chování a na úrovni biologických reakcí organismu. Umožňuje rychlý výdej tělesné energie při boji nebo útěku.
Stresová reakce má za cíl udržet homeostázu (stabilitu vnitřního prostředí) a zabránit poškození.
Skládá se z :
1. poplachové reakce,
2. fáze odolnosti (rezistence) proti stresu organismus se vyrovnává se stresem dostupnými pro-
středky,
3. fáze vyčerpání zátěž přetrvává a organismus není schopen účinně reagovat (tzv. chronický
stres).
Má se za to, že zejména chronický stres přispívá k rozvoji různých onemocnění. Sjednocující pohled na význam stresu při rozvoji onemocnění může přinést pojem alostáza. Ta představuje tzv. provozní rozmezí, tedy schopnost organismu reagovat na podněty snížením nebo zvýšením hodnoty životně důležitých funkcí. Oproti homeostáze zdůrazňuje proměnlivost vnitřního prostředí. Alostáza je zprostředkována různými mediátory. Patří mezi ně např. kortizol nebo adrenalin. Tyto mediátory podporují adaptaci organismu na zátěž a jsou obecně prospěšné. Po skončení stresové situace jejich působení odeznívá.
Pokud nastane narušení ve funkci mediátorů, může dojít k vybočení z nastaveného provozního rozmezí a rozvíjí se tzv. alostatická zátěž. Vzniká, pokud působení alostatických mediátorů přetrvává i po odeznění stresové situace nebo naopak, pokud tyto mediátory nejsou adekvátně aktivovány v době potřeby. Odpověď na zátěž je tak nadužívána nebo neefektivně řízena. Pokud alostatická zátěž vede k poškození tkáně a orgánů, mluvíme o alostatickém přetížení. Alostatická zátěž může být způsobena právě chronickým stresem a může následně vést ke vzniku nemoci (Baštecká & Goldmann, 2001).

Stresující životní události ovlivňují funkce celého lidského organismu. Zasažen bývá kardiovaskulární, metabolický a imunitní systém, stejně tak jako struktury a funkce mozku.
Každodenní stresory, které se vztahují k prostředí jedince spolu s životními událostmi a traumaty,
Příznačný obrázek - veselý a antidepresivní
vytvářejí behaviorální a fyziologickou odpověď organismu. Ta podporuje alostatickou zátěž. Individuální rozdíly v odpovědi na stresory jsou vázané na genetické faktory, ranou životní zkušenost a na proces učení se.
Deprese je často popisována jako onemocnění vztahující se ke stresu. Existuje množství důkazů o tom, že se epizody deprese často objevují v kontextu nějakého stresu. Všeobecně se uznává, že pravděpodobnost depresivní epizody je pětkrát až šestkrát vyšší během šesti měsíců následujících po stresujících životních událostech. V situacích zátěže jsou lidé vnímaví vůči úzkostem a obavám, což může vést k nadměrné reaktivitě mediátorů alostázy. Při propuknutí deprese pak alostatická zátěž ještě narůstá nejen vlivem zvýšené vnímavosti vůči stresorům, ale také sekundárně ve spojitosti s např. porušeným spánkovým cyklem nebo sníženým příjmem kalorií (McEwen, 2004).  
Stres má dva typy efektů: prvním je přínosná stimulace schopnosti učit se, druhým negativním je změna mozkových oblastí a omezení kapacity zvládat změny.
Právě toto může být faktorem vulnerability pro depresi (Olié et al., 2004).

Vliv stresu na rozvoj poruch nálady je hodně sledován u tzv. zvířecích modelů deprese. Dříve to byly zejména tzv. separační experimenty, nyní se hojně pracuje s konceptem neučené bezmocnosti a s vystavováním pokusných zvířat mírným chronickým stresorům. Zkouší se také, jaký vliv bude mít manipulování se sociálními vztahy. Vychází se z toho, že bio-behaviorální odpovědi pozorované u zvířat jsou podobné příznakům pozorovaným u depresivních pacientů. Zvířecí modely potvrdily zásadní vliv zejména chronického stresu na rozvoj deprese (Fuchs, 2004).
Stres a stresující životní události jsou tedy důležitými faktory, podílejícími se na rozvoji deprese. Je však nutné vyzdvihnout, že samy o sobě nejsou schopny depresi způsobit (Nestler et al., 2002).
Existují individuální rozdíly v reakci na stresory. Předpokládá se, že jsou způsobeny genetickými faktory a ranou dětskou zkušeností, stejně tak jako učením se ze zkušeností v dospělém životě.

Stres je pouze jedním z faktorů, který se spolupodílí na rozvoji deprese. K dalším patří genetické
vlivy a neurobiologické vlivy (např. neuroplasticita).

Závěr: Člověče nezoufej...I život s holou prdelí, může býti veselý!

Poznámka: ano, vím...je to náročné ke čtení a terminologie je odborná, ovšem něco se můžete naučit, pokud si to prostudujete (cizí termíny nepřekládám).

............Chcete se přece dožít vysokého věku, nebo snad ne?

Oblíbené příspěvky

Štítky a MENU je tu všechno o nemocech i lidech....

#školní zdravotní služba #dispensární péče #prevence #pediatrie 7 000 000 ACTA Admin Afektivní neurověda Afty Akáty bílé Alergie Alicia Keys Alternativní medicina Alzheimerova choroba Americké zdravotnictví Amerika Anatomie Antidepresiva Antioxydanty Aristoteles Asertivita Ateroskleróza Basshunter Beletrie Benedikt XVI. Bible Biochemie Bioklimatologie Blogeři sobě Blogy Bohemian melody and songs Bolest Bolest u člověka Bolesti nohou BonaFides Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Bug Opera Bulvár Buněčné receptory Bylinky Bylinky a spánek Cestovní medicina Cicero Cippolovy zákony stupidity Citový mozek Civilizace Civilizační nemoci Co je psáno Credo Experto Čaj České momenty Dehydratace Demence Demokracie Dengue Deprese Deprivanti a deprivantství Dětská obezita Dětské lékařství dezinformace Diabetes mellitus Diagnostika manipulace Diagnostika v oční medicině Diferenciální diagnostika Diskuze a debaty Dítě Divizna velkokvětá Dlouhá cesta Dna Dobrý voják Dobrý vtip! Domácí lékárna Dr WEB Editace a styl psaní příspěvků EKG Elektřina Elizabeth Blackwell Emergency emoce Energie a my Epidemiologie Erotika na internetu Erythema migrans Etnika Evropa Expert v terénu Externí disk Facebook Febrilní křeče Filmy Florence and the Machine Fotografie František Ringo Čech Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie G+ G+ notifikace v Opeře Gastroenterologie Gaudeamus igitur GDX Access Geek Geny a informace Glaukom Google Google AdSense Google Analytics Google Scholar Google+ Hemagel Hepatologie Historie Horečka Hudba Humor Humor v medicíně Hunting Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hyperpyrexie Hypertensní choroba Hypertenze Hypnotika Chirurgie Cholera Cholesterol Chronický únavový syndrom Chřipka Idiopathické Imunita In Vino Veritas Infekční koutky Infekční nemoci Instinkty Inteligence Interna a kardiologie Internet Ischemická choroba jak na to Jídlo a zdraví Kalium Kamenný most Kardiovaskulární zdraví Karel Kryl Karel Schwarzenberg Karikatura Kašel Kemel Klávesové zkratky Klysma neboli klystýr Kodex internetového diskutéra Koledy Kolokvium Komentáře Konopí Kopírování Krásné ženy Kráťa Kruh Užitečné příspěvky Laboratorní diagnostika Lásky čas Léčivé rostliny Ledviny Legrace Lékař Léky nové generace Lež Life at Google Literatura Lymeská Borelióza Lymeská Borrelióza M.Parkinsoni Maminka Manicko depresivní syndrom Marek Slabý Matka Med smrkový Medicina Meduňka Melatonin Metabolický syndrom Meteorosenzitivita MEXICO MIKROBIOLOGIE Mikrobiom Mikroorganismy Milenci Minerály Mobilní internet moderní medicina MOTOROLA Droid RAZR Moudrost Mozek Mozek a drogy MUDr. Jan Hnízdil MUDr. Plzák Můj pohled na svět Munchhausenův syndrom Murphyho zákony Muži a ženy Myslivost Myšlenka dne Narcistická porucha osobnosti Názory Nefrologie Nefunkční bezpečnostní hláška Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci prostaty Nemoci štítné žlázy Nemocný vypráví Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie Nikon Nobelovy ceny Novinky Novinky a zajímavosti O dětství O chřipce obecně O jmelí O lásce O stárnutí a stáří O závisti Objevy Očkování Oční (ophthalmologie) Oldřich Vinař Optika ORL Osobnost lékaře Osobnostní patologie Ostatní Ostropestřec mariánský Ovoce Paliativní medicina Paměť Patologie Pepa Řepa Pesticidy Pirátství Pivo Placebo efekt Plynové jezírko s oxygenoterapií Počítače a diagnostika Policie Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Poruchy vědomí Pozitivní myšlení Poznámky Poznáte je? Pravda Preexisting condition Premenstruační syndrom Prevence Prevence a zdraví Proces wuauclt.exe Prof. Koukolík prof. Matějček prof. MUDr František Koukolík Prof. MUDr. Pavel Pafko prohlížeč Opera Propedeutika Prostata Přátelství Přetížení organizmu Příroda Příroda a zdraví Psychiatrická onemocnění Psychiatrie a psychologie Psychoaktivní látky psychoanalýza Psychologie Psychopatie Psychosomatická medicina pudy Půst Racionální výživa Radkin Honzák Rady a tipy Rakovina prostaty (caP) Rath a sedmimilionová krabice Renata Rickrolling Rodina Rozšíření Opery Rychlá pomoc Řešení problémů Sametová revoluce Sanitka Sanitka Mercedes veteran Screenshot Serenoa repens Sex Sex a zdraví Schemer Skupinová hloupost Smazání Facebooku Sociální patologie Sociální sítě Sokrates Soubory .OGG Soukromí Spánek a jeho poruchy Spánek a léky Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Stahování Stáří Statečnost Steatóza jater Stomatologie strach Street View stres Sůl v potravě člověka Svoboda Svobodný internet Šampaňské Škola Školní zdravotní služba Švejk Technické spekulace Teotihuacan The New York Times Tipy Tipy a návody Tonometry TOPLekar.cz Toxiny Transplantace Tráva Trojský kůň Trpajzlíci Třezalka Twitter Twitter Frenzy U bankomatu Unwand Urologie USA Úvod úzkost Václav Havel Vánoce VENEZUELA Verše Veřejné mínění Veverka Videa Vilcacora Virosa Virtuální prohlídka měst Vitaminy Vlídné slovo Voda Vtipné a pozitivní Vtipné okamžiky Vtipy Vyhledávač Výchova WD My Passport YES WE CAN YouTube Zácpa Obstipatio Zahrady Zajímavosti Zákon Závislost Závislosti Zdraví Zdravotní pojištění Ze života lékařů Ze života sestřiček Zrychlení počítače? Židovské Žít je tak krásné Život s holou prdelí Život v přírodě Životospráva a dlouhý život

Vybraný příspěvek

Pozitivní myšlení a Myšlenka dne, Alzheimerova choroba a Demence. Nápady, nové myšlenky a poznatky.

Paměť z mládí Myšlení je velmi složitá a komplexní kognitivní funkce  Oblast mozku, která je spojována s myšlením je prefrontální ...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...