Pozitivní myšlení a Myšlenka dne, Alzheimerova choroba a Demence. Nápady, nové myšlenky a poznatky.

Paměť z mládí

Myšlení je velmi složitá a komplexní kognitivní funkce

Oblast mozku, která je spojována s myšlením je prefrontální mozková kůra. 

Je sídlem tak zvaných exekutivních funkcí, které nám umožňují pro život nezbytné schopnosti, například plánování a následně uskutečnění určité činnosti, řešení problémů, koordinace slovního uvažování a jiné. Pro správné myšlení je třeba flexibilita a kreativita. Flexibilita myšlení nám zajišťuje možnost nalezení nového, neznámého řešení problému. Kreativita umožňuje vytvářet něco originálního, neočekávaného, nového a zároveň přínosného pro kvalitu života. (nápady, nové myšlenky, poznatky). (KLUCKÁ, a další, 2009) 

Dementní člověk má problémy s hledáním nových řešení, často trvá na svých starých vzorcích chování a uvažování. Není schopen předvídat důsledky svého chování, ztrácí zábrany, nepřijímá důkazy o snížení svých schopností. Je méně pružný a přizpůsobivý.

Paměť je nutná pro přijímání, uchovávání a vybavování nových informací, vjemů a zážitků. Mimo to ovlivňuje také správné fungování jiných kognitivních funkcí, například myšlení. 

 Proces používání paměti má tři fáze – vštípení, uchování a vybavení, ve všech fázích může být porušena. Podle délky uchování informace v paměti můžeme rozlišovat paměť krátkodobou a dlouhodobou. 
Krátkodobá paměť má omezenou kapacitu, která bývá označována jako magické číslo 7 2, tedy většina lidí si zapamatuje ze seznamu slov 5 – 9 položek. Předpokládá se, že krátkodobá paměť má několik variant. Jedna z nich je pracovní paměť, která slouží k řešení aktuálních úkolů, využívá k tomu vjemy a také informace vyvolané z dlouhodobé paměti. Ne všechny informace z krátkodobé paměti jsou ukládány do dlouhodobé. Zde záleží hlavně na tom, jak jsou pro nás data důležitá, zda jsou opakována, jestli jsme porozuměli souvislostem. Dlouhodobá paměť je rozlišována na implicitní a explicitní. Implicitní paměť zajišťuje osvojování dovedností a zvyků, jako je například jízda na kole, psaní a řízení automobilu. Explicitní paměť je rozdělena na dva oddíly, sémantická paměť zajišťuje pamatování si obecných informací a uplatňuje se při učení ve škole, a paměť epizodická, ta zajišťuje vzpomínky na osobní zážitky. (KLUCKÁ, a další, 2009) 

 Člověk s demencí má poškozenou paměť, především si nevybavuje vzpomínky nepříliš vzdálené, vzdálené vzpomínky jsou zachovány poměrně dlouho. Nemocný má potíže se získáváním nových informací, špatně se orientuje. Tvoří si představy, konfabuluje.