Výsadkáři |
I události na východě Ukrajiny potvrzují, že je potřeba mít k dispozici několik tisíc vycvičených a patřičně motivovaných záložáků.
Zákon posilující roli takzvaných aktivních záloh začalo ministerstvo sepisovat ještě v éře Alexandra Vondry, dokončilo jej ale až nyní. Do parlamentu zamíří na podzim jako součást branných zákonů, které mimo jiné dají vládě možnost zavést i v době míru povinné odvody.
Hlavním důvodem k posílení záloh je obava, že současných dvacet tisíc profesionálů nebude v případě krize stačit na zajištění všech úkolů. Armáda chce mít tedy možnost sáhnout po dalších lidech, které by mohla nasadit například k hlídání elektráren nebo na stavbu bariér při velkých povodních.
Novela dokonce počítá s možností, že by aktivní zálohy vyjížděly i na zahraniční mise. Podobný model již zavedly například také USA, Velká Británie nebo Polsko.
Posílení aktivních záloh ovšem nebude zadarmo. Obrana počítá s tím, že financování pětitisícové „paralelní“ armády vyjde na 450 milionů korun ročně. Podle vojenských plánovačů je totiž potřeba zvednout odměny, které budou záložáci dostávat – každý má mít nově nárok na paušální odměnu ve výši dvanáct tisíc ročně a v průměru téměř tisíc korun za každý den cvičení. Studentům vysokých škol pak chce armáda nabídnout dvacetitisícové stipendium, pokud se rozhodnou pro vstup do záloh.
Potřebujeme přilákat mladé vzdělané lidi, které by lákala služba v armádě, ale kteří zároveň chtějí dělat kariéru v civilu. Na oplátku se ale lidé musí zavázat, že budou sloužit po dobu minimálně tří let.
Zdroj: pravednes.cz