 |
| Historie pohybu kolo prof. MUDr Pavla Pafko |
Co vede k přepracování člověka - dnes o přetrénování sportovní zátěží
Přetrénování
Vzniká chronickým nepoměrem mezi tréninkovými dávkami a současnou úrovní zdatnosti a výkonnosti.
Etiologie
neúměrně vysoké tréninkové dávky, častá účast na soutěžích, monotónnost tréninku s nízkým emočním nábojem, nedostatečná doba zotavení mezi výkony
poruchy životosprávy, nedostatek spánku, nesprávná výživa a pitný režim
trénink v inkubační době při tzv. nemocech z nachlazení, při lokální infekci, v rekonvalescenci
přetížení v zaměstnání a při studiu, konflikty v rodinném životě aj.
náhlé bioklimatické změny (teplota ovzduší, vlhkost, nadmořská výška a změny biorytmu způsobené cestováním zejména ve směru zeměpisných délek)
Patogeneze
Jde hlavně o poruchu korové dynamiky CNS s narušením obvyklého průběhu reflexních dějů, kdy procesy podráždění a útlumu neprobíhají potřebně rychle a koordinovaně (především je oslaben vnitřní útlum). Dojde k nerovnováze ve vegetativním nervovém systému, kdy převládne buď adrenergní (sympatikotonické) nebo vagové (parasympatikotonické) ladění jak ve smyslu poruch napětí, tak dráždivosti a projeví se příznaky podobnými neuróze. Více jsou disponovány nevyrovnané typy osobnosti. Porucha zasahuje i humorální (endokrinní) složku, zejména nadledviny, a v důsledku toho také metabolizmus minerálů a vody.
Symptomatologie
Schematicky lze přetrénování rozdělit na dva typy,oba se sníženou výkonností:
 |
| Rekreační cyklistika les a cyklostezka |
Parasympatikotonický typ: je velmi nesnadno diagnostikovatelný, protože se sportovec subjektivně cítí v klidových podmínkách dobře. Mívá ale nechuť k tréninku a po maximálních zátěžích přetrvává dlouho únava, ačkoliv je výkonnost nižší. Poněvadž chybí jasné objektivní příznaky, přičítá se tento stav nedostatku tréninku. Typické je, že zvýšení dávkování zátěže nevede k růstu výkonnosti a začarovaný kruh se uzavírá. Sportovec je flegmatický (deprese, apatie) a moc mu na tom nezáleží. Z objektivních příznaků lze pozorovat zvýšení diastolického TK při velké bradykardii, velmi pomalé “zapracování” na začátku tréninku, zpomalené reakce a snížení koordinací. Snižuje se také odolnost proti infekcím. Tento typ se manifestuje u zkušených sportovců, především ve vytrvalostních sportech.
Léčba
Úplné vysazení tréninku je nutné u sympatikotonického typu a tam, kde se na vzniku přetrénování podílelo onemocnění. Většinou to postačí spolu s dostatkem spánku, úpravou životosprávy, včetně stravovacího a pitného režimu. Vhodná je vitaminizace (A,B,C,E), podle indikace případně podávání sedativ.
U parasympatikotonického typu uspěje snížení tréninkových dávek, zařazení “hravého” (emocionálního) tréninku, opatření správné životosprávy a vitaminizace. U vrcholových sportovců je navíc nutná změna prostředí, vysazení z monotónnosti denního režimu, aplikace regeneračních procedur včetně sauny a vodoléčby (první typ vyžaduje procedury uklidňující, druhý typ spíše excitující). MUDr. František Jedlička
Poznámka (rozhovor s MUDr Pavel Pafko)
Jak si udržujete kondici?
Sportem. Chirurg se nad operačním stolem hrbí a při operaci pacienta prostojí na stejném místě denně několik hodin, dýchá anestetika. Proto kompenzace sportem.Hodně jezdím na kole, o víkendu pravidelně. Jezdím i na vysokém historickém kole - v posledních letech každoročně trasu z německého Pasova do Vídně, což je asi 300 kilometrů. Když mám čas, plavu v podolském bazénu, jezdím na kajaku po Vltavě a na Orlíku, kde mám chatu, rád nazuji kolečkové brusle a také trochu běhám.
