půst jeden nebo dva dny v týdnu může chránit mozek |
Pravidelný půst by mohl pomoci chránit mozek před degenerativními chorobami,
podle amerických vědců.
Vědci z Národního institutu pro stárnutí v Baltimore řekl, že našli důkaz, který ukazuje, že období zastavení prakticky všechen příjem potravy pro jeden nebo dva dny v týdnu může chránit mozek před některými nejhoršími dopady Alzheimerovy choroby , Parkinsonovy choroby a dalších onemocnění.
"Snížený příjem kalorií může pomoci váš mozek, ale tím snížením příjem potravy, není pravděpodobné, že nejlepší způsob vyvolání této ochrany. Je pravděpodobné, že bude lepší jít na občasné záchvaty půstu, v němž budete jíst téměř vůbec nic, a pak období, kdy budete jíst tolik, kolik chcete, "řekl profesor Mark Mattson, vedoucí laboratoře ústavu z neurověd.
"Jinými slovy, čas se zdá být klíčovým prvkem v tomto procesu," řekl Mattson výroční zasedání Americké asociace pro rozvoj vědy ve Vancouveru.
Krácení denního příjmu potravy přibližně 500 kalorií - který činí něco více než jen několik zeleninou a čaj - na dva dny ze sedmi už jasné. Blahodárné účinky ve svých studiích, prohlašoval, Mattson, kdo je také profesor neurovědy na Johns Hopkins University School of Medicine v Baltimore.
Vědci vědí už delší dobu, že nízkokalorická dieta je recept na delší život. Krysy a myši chovaných v omezeném množství potravin zvýšit jejich životnost až o 40%. Podobný účinek byl zaznamenán u lidí. Ale Mattson a jeho tým přijali tuto myšlenku dále. Oni argumentují, že hlady se občas může odvrátit nejen špatného zdravotního stavu a brzká smrt, ale oddálit nástup podmínek, které ovlivňují mozek, včetně úderů. "Naše pokusy na zvířatech jasně naznačují," řekl Mattson.
On a jeho kolegové také vypracoval specifický mechanismus, který by mohl růst neuronů v mozku být ovlivněn snížením příjmu energie. Částky dvou mobilních chemických látek zpráv se zvýšila, když se kalorický příjem prudce sníží, řekl Mattson. Tyto chemické posly hrají důležitou roli při zvyšování růstu neuronů v mozku, proces, který by proti dopad Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
"Buňky mozku jsou pod mírným stresem, který je analogický s účinky cvičení na svalové buňky," řekl Mattson. "Celkový efekt je prospěšný."
Souvislost mezi snížením příjmu energie a zvýšení buněčného růstu v mozku může zdát nepravděpodobné, jedna, ale trval na tom, že Mattsonův byly zvukové evoluční důvody se domnívat, že tomu tak je. "Když zdroje stal se vzácný, by naši předkové museli žebrat o jídlo," řekl Mattson. "Ti, jejichž mozek reagoval nejlepší - kdo si pamatoval, kde by slibné zdroje nalézt, nebo připomenout, jak se vyhnout dravcům - by byli ti, kteří dostali jídlo, tak mechanismus spojující období hladovění, aby nervové růstu by se vyvinuli.".
Tento model byl zpracován s použitím studií půstu na člověka a výsledný dopad na jejich celkový zdravotní stav - i trpící astmatem, které se ukázaly výhody, řekl Mattson - a z pokusů o dopadu na mozcích zvířat postižených hlodavců odpovídající Alzheimerově chorobě a. Parkinsonova Nyní Mattson tým se připravuje na studium vlivu půstu na mozek pomocí MRI a dalších technik.
Pokud to konečné spojení může být stanovena, Mattson řekl, že člověk může optimalizovat svou funkci mozku tím, že podřizuje se k záchvatům "přerušované energie omezení". Jinými slovy, oni mohli snížit jejich příjem potravy na minimum za dva dny v týdnu, zatímco oddávat na ostatních pěti. "Zjistili jsme, že z psychologického hlediska, že funguje docela dobře. Můžete podat s tím skoro žádné jídlo na jeden den, pokud víte, že pro příštích pět let můžete jíst, co chcete."
Závěr: Pokud člověk nejí jeden nebo dva dny v týdnu, oddaluje to nástup Alzheimereovy a Parkinsonovy choroby a dalších degenerativních nemocí, zjistili američtí vědci z Národního ústavu pro stárnutí v Baltimore.
Vědci vědí už dávno, že snížení potravy prodlužuje život až o 40 procent. Bylo to dokázáno u krys a myší a podobné dopady vznikají i u lidí. Omezení přísunu kalorií aktivuje v mozku dvě chemikálie, které ovlivňují posílání zpráv mezi buňkami. Vede to k růstu neuronů v mozku. Mozkové buňky se dostávají pod mírný tlak, což má pozitivní dopad. Vědci argumentují, že jde o proces hluboce zakotvený v evolučním procesu. Když byl nedostatek potravy, naši předci se museli snažit ji vyhledávat. Přežili ti, jejichž mozek fungoval nejlépe.
Člověk by měl dodržovat po jeden nebo dva dny v týdnu půst a po zbytek týdne jíst, co chce.
Pozn.: Částečný strojový překlad anglického textu. Není známý zdroj.