 |
| Profesor Jan A. Staessen, MD, PhD |
Doporučení omezit solení pro prevenci všech možných neduhů nemá jednoznačné vědecké důkazy
Jan A. Staessen, MD, PhD, of the University of Leuven in Belgium and colleagues, raises questions regarding whether population-wide sodium restriction will actually lower cardiovascular risks. (Image: University of Leuven)
Zejména kardiaci a lidé s hypertenzí a otoky končetin nesměli solit. Teď už se to mění. Pacienti v nemocnici jedli neslaná jídla a nebylo jim o moc líp. Tak nejedli. Výživa tím jistě utrpěla. Obzvláště u starých nemocných. To nebylo dobré pro pohodu ani psychiku a ani správou výživu. Blíkovinná a minerální karence. Dávaly se infuse podle biochemických rozborů. Farmakoterapie to doplnila pokažením žaludku nalačno tvrdými tabletkami léků.
Konzumovat minimum soli může škodit stejně, jako nadměrné solení. A možná ještě víc - lidé, kteří solili nejméně, umírali na choroby srdce nejčastěji.
Ti, kdo konzumovali více soli, než lékaři v současnosti doporučují, dokonce neměli ani vyšší krevní tlak, jak prokázala studie.
Ze zkoumaného vzorku 3 681 zdravých lidí mladších 60 let, jich šest procent utrpělo srdeční infarkt, mrtvici nebo jinou kardiovaskulární chorobu. Lidé, kteří jedli soli nejméně, umírali na infarkt o 56 procent častěji. Do analýzy byly přitom zahrnuty další rizikové faktory: obezita, hladina cholesterolu v krvi, kouření, diabetes atd.
„Osoby, které konzumovaly nejméně soli, asi malou lžičku denně, nevykazují žádné zdravotní výhody ve srovnání s osobami, které konzumovaly soli nejvíce. Ve skutečnosti ti, kteří konzumovali soli nejméně, umírali na choroby srdce nejčastěji,“ tvrdí profesor Jan Staessen z leuvenské univerzity.
Sůl je nezbytná pro naše zdraví. Její přiměřené množství, cca 5 g denně, zabezpečuje všechny životně důležité tělesné funkce, normální činnost nervů a svalů, aktivizuje řadu enzymů i produkci žaludečních šťáv.
Při nedostatku soli je ohroženo trávení cukrů, klesá krevní tlak, můžete pociťovat zvýšenou ranní únavu a dokonce i neuralgii.
„Naše studie nepodporuje generalizované omezení příjmu soli v populaci,“ uzavřel výzkumy z leuvenské univerzity profesor Staessen.
Že by nadměrné solení způsobovalo ledvinové kameny, vysoký tlak, potíže s játry nebo mělo přímou souvislost s otékáním končetin, není dokázáno. Je pravda, že dostatečné množství soli získáme z potravin, aniž bychom museli dosolovat, na druhou stranu zdravé tělo se jejího nadbytečného množství dokáže rychle zbavit – jde však o energeticky velmi náročné a složité pochody. Je jen spekulace, zda je tím organizmus nějak přetěžován.
Nadbytek sodíku (salámy s dusičnanem sodným nebo draselným - urychlení zrání uzenin)
Podrobně v doplnění níže...
Dusičnany se na naší Zemi vyskytují zcela přirozeně, v posledních desítiletích se však jejich výskyt v přírodě uměle zvýšil díky přímým zásahům člověka (zvýšené osídlení krajiny, chemizace zemědělství). Konzumace dusičnanů v malém množství není pro člověka zdravotně nebezpečná. Příjem vyššího množství dusičnanů z vody nebo potravin však může vést u člověka k vyšší produkci dusitanů v zažívacím traktu a po jejich sloučení se sekundárními aminy i k tvorbě karcinogenních nitrosaminů. Vyšší konzumace dusičnanů může mít negativní vliv také na trávení a vstřebávání živin, metabolizmus vitaminu A, funkci štítné žlázy, poruchy činnosti mozku a srdce. Závažným projevem vyššího příjmu dusičnanů u kojenců může být vznik dusičnanové alimentární methemoglobinémie. Významným zdrojem dusičnanů může být pitná voda (zvláště soukromé nekontrolované zdroje), dále zelenina, konzervované potraviny, maso, ryby, uzeniny a tvrdé sýry.
Nadbytkem sodíku z průmyslově vyráběné potravy dochází v organizmu k významnému porušení přirozené rovnováhy dvou prvků. Osoby, které jedí hodně kuchyňské soli, vylučují až devětkrát více draslíku, než lidé s její omezenou spotřebou.
Nedostatek draslíku pak podle některých teorií zřejmě vede k civilizačním nemocem, jako je artritida či osteoporóza.
Proto může být vhodné zkusit používat místo kuchyňské soli (NaCl) zdravější draselnou sůl s 90% KCl.
Poznámka: Konečně zdravá studie! Vždyť i to hovado ve chlévě potřebuje k životu sůl. Lidé buďme rozumní a solme. Samozřejmě normálně!
Poznámka II. Zdroj dusitanů:
Hlavním potravinovým zdrojem dusitanů jsou masné a rybí výrobky a sýry, do nichž se tyto látky záměrně přidávají jako potravinová aditiva (dusitan sodný a draselný má označení E 250, 249, dusičnan sodný a draselný má označení E 251, E 252 – viz solení masa). Výše přípustného přídavku resp. zbytkové množství dusičnanů a je stanovena ve vyhlášce 304/2004.
Dodržování předpisů je soustavně kontrolováno.
Zdroj: autor je lékař, a-z slovník, Jan A. Staessen, MD, PhD, professor of medicine at the University of Leuven in Belgium
Questioning the Benefits of Salt Restriction
