O Parkinsonově chorobě

Zdravé stáří je šťastné

Parkinsonova choroba je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění.


Průměrný věk v době diagnózy je 55 let .
Pouze pět až deset procent případů se vyskytuje před dosažením věku 40 let, jak zaznamenaly zprávy.

Časté falešné diagnózy jsou revmatoidní poruchy, deprese, třes nebo Alzheimerova demence.
Co je nové u této nemoci...

Vědci zřejmě přišli na to, jak dochází k odumírání nervových buněk u lidí postižených Parkinsonovou chorobou. Jejich objev by mohl vést k vývoji léčiv výrazně zpomalujících celý degenerativní proces, který jen v Česku postihuje přibližně jednoho člověka z tisíce. Výsledky publikoval tým kolem doktora Syeda Z. Imama ze Střediska pro zdravotní vědy Univerzity v Texasu v časopise The Journal of Neuroscience.

 Příčina je neznámá

Až dosud se dařilo vysvětlit pouze pět procent případů, a to známou genetickou mutací. Příčina onemocnění u většiny ostatních pacientů však byla neznámá. Po výzkumu provedeném na buněčných kulturách a mozkových tkání vědci zjistili, že oxidativní stres, při kterém volné kyslíkové radikály poškozují různé části buněk, způsobuje spuštění aktivity enzymu nazývaného c-Abl. Aktivace c-Abl pak vede ke změnám v bílkovině nazývané parkin. Právě mutace parkinu způsobuje dědičnou formu Parkinsonovy nemoci. Bílkovina parkin je součástí komplexu, který odpovídá za odbourávání jiných bílkovin. V případě, že je parkin mutovaný, dochází k hromadění těchto nezpracovaných proteinů v mozku. A právě to je pravděpodobně hlavní příčinou následného postupného odumírání neuronů a zhoršování stavu pacienta. Aby zabránili smrti nervových buněk v tkáňových kulturách, použili vědci látky potlačující aktivitu c-Abl. Pokud budou fungovat stejně i na zvířecích modelech, mohla by být cesta k přímému použití na lidech poměrně rychlá. Stejné látky jsou totiž už schváleny a používány k léčbě leukémie a nádorů trávicího systému.

Pomalá degenerace

Parkinsonova nemoc je způsobena úbytkem nervových buněk v části středního mozku, nazývané substantia nigra (černá substance), a nedostatkem dopaminu v bazálních gangliích mozku. To vede ke klasickým projevům této nemoci, mezi které patří ztuhlost, pomalé pohyby, třes rukou či zhoršená mimika. Třes se postupně stává nekontrolovatelným, typická je šouravá chůze v předklonu s rukama ohnutýma v loktech, častá je i demence. Parkinsonova choroba se obvykle vyskytuje u lidí starších 50 let (u šedesátiletých je postižen průměrně jeden člověk ze sta), ale může k němu výjimečně dojít i u osob mladších. Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle jejího objevitele. Při tomto onemocnění, dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony).
Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby.
Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.

Rizikové faktory Parkinsonové choroby

Většinou nelze dopředu předvídat, koho toto onemocnění postihne, protože stále ještě není vědecky prokázáno, co je vlastně jeho příčinou. Jedna z teorií poukazuje na možnost genetických predispozic a nepříznivého vlivu vnějšího prostředí. Dokonce byly prokázány dědičné formy tohoto onemocnění, ale je jich podstatná menšina. Rizikové se uvádí i užívání heroinu a jiných toxických látek, vniknutí virové mozkové infekce a opakované zhmoždění hlavy. Další faktory nejsou doposud známy.
Prevence Parkinsonové choroby 
Žádná účinná prevence tohoto onemocnění bohužel neexistuje. Jsou však dostupné látky, které jsou schopny zvýšit produkci dopaminu a působí blahodárně na mozkovou tkáň a nervové funkce. Významným producentem dopaminu je vitamín B6, který je obsažen především v avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži.
Pozitivně ovlivňují funkci mozku i byliny jako ploštičník, ženšen, mučenka, kozlík lékařský a česnek.
Průběh a příznaky nemoci jsou u každého člověka individuální a mohou se tedy projevit odlišně.

První symptomy bývají vcelku nenápadné, patří mezi ně rychlejší únava, pocity tuhosti a těžkosti končetin, křeče, zpomalení chůze a zvýšená sekrece slin, slz a potu. Většina nemocných jim ale nepřisuzuje větší význam, dokud se onemocnění nepřehoupne do druhé fáze.
V úzké souvislosti s nedostatkem dopaminu se objevuje nejtypičtější příznak, a to třes (tremor). Dopamin totiž působí na pohyb tlumivě (inhibičně), a pokud je dopaminu nedostatek, je nahrazen jiným přenašečem (acetylcholinem), jehož vliv je vzrušivý (excitační). Třes se nejdříve objevuje na jedné z horních končetin, později na obou horních končetinách, dolní čelisti, očních víčkách, čele i dolních končetinách. Většinou se projevuje jen v klidu, při aktivním pohybu náhle mizí.
Mezi další projevy patří pomalé nekoordinované pohyby, obličej s minimální mimikou (tzv. maska) a šouravá chůze v předklonu.
S postupem času jsou příznačné i poruchy rovnováhy, pády, vegetativní obtíže (zácpa) a inkontinence moči (porucha močení).
Časté jsou i problémy s komunikací, obtížná artikulace (tichý, monotónní projev), těžkosti s psaním (zmenšování písma) a zahájením jakéhokoli pohybu.
Úzkost, demence, deprese, ztráta pozornosti až zmatenost a ztráta paměti nejsou podmínkou, ale jejich výskyt je poměrně častý.
Svalová ztuhlost (rigidita) je také jedním z hlavních symptomů. Z počátku se projeví pouze na jedné straně těla zvýšeným svalovým napětím, v jehož důsledku musí postižený sval pracovat přes zvýšený odpor. Pacienti mají obtíže při snaze dovést pohyb do krajní polohy a častěji trpí na bolesti ramen a zad. Někdy se také dostavuje zcela náhlé přerušení pohybu (tzv. freezing) a člověk pak není po krátký časový úsek schopen dokončení pohybu.
Diagnostika Parkinsonové choroby Parkinsonova choroba není zcela jasně prokazatelná žádným vyšetřením a její příznaky jsou specifické i pro jiná onemocnění. Diagnostikována může být až po vyloučení jiných příčin onemocnění a po zjištění jejího průběhu a příznaků.
Mezi praktikovaná vyšetření patří odběr krve, CT vyšetření mozku (počítačová tomografie), EEG vyšetření (elektroencefa­lografe), SONO krčních tepen (ultrazvuk) a NMR (nukleární magnetická resonance).

Léčba Parkinsonové choroby

Parkinsonova nemoc je zatím neléčitelné onemocnění, avšak existuje mnoho způsobů jak zpomalit její průběh a zajistit nemocným takřka plnohodnotný život.  Léčba je většinou zahájena různými léky, které se liší dle intenzity příznaků a přidružených nemocí. Na počátku se většinou používají přípravky jako amantadin nebo selegilin, které poskytují ochranu postiženým částem mozku a usnadňují vedení signálů.

Ve fázi, kdy se u nemocných objevuje již výrazný třes, pokračuje léčba např. biperidinem a v poslední etapě onemocnění se většinou předepisuje preparát levodopa. Tento lék je považován za jeden z nejúčinnějších. Je vstřebáván z tenkého střeva do krve a odtud do mozku, kde se přeměňuje na dopamin. Tím se jeho množství v černé substanci stabilizuje a dojde ke zmírnění příznaků a zlepšení psychiky. Po delší době se však snižuje účinnost léku a nepříjemné projevy nemoci se začnou znovu objevit.

Další možností léčby je chirurgický zákrok. K tomu se přistupuje ale až v případech, kdy se stav pacienta velice rychle zhoršuje, nebo ve fázi, kdy již žádná jiná léčba nepomáhá. V úvahu přicházejí 2 operační varianty. První, tzv. pallidotomie, se snaží docílit zlepšení stavu pomocí zničení části mozkové tkáně, konkrétně bledého jádra (globus pallidus). A druhou možností je stimulace mozku pomocí implantované elektrody.
V současnosti se vědci domnívají, že důležitou roli v léčbě parkinsonovy choroby by mohla hrát implantace kmenových buněk. Tato metoda je ale stále ještě ve fázi výzkumu.
Součástí léčby by měla být také spolupráce s fyzioterape­utem. Aby se zachovala svalová síla a tonus, je nutný každodenní pohyb, především chůze. Aktivní cvičení by však nemělo vést k únavě, která by pro organismus byla spíše stresovou záležitostí a mohla by příznaky ještě zhoršit. Pozitivní působení zaznamenala také masáž, jóga a tai-chi.
Dále se také doporučuje trénování mozku procvičováním paměti, vědomostí a orientovanosti. Vhodné je věnovat se novým zájmům a plnění různorodých úkolů.
Zpomalit vývoj příznaků mohou i různé potravinové doplňky. Léčebný efekt se přisuzuje vitamínu B6, E, C, koenzymu Q10, výtažkům z ginko biloby a rybímu tuku. O užívání se však vždy nejdříve poraďte se svým lékařem!
Lidé s parkinsonovou chorobou sice nemají určená žádná dietní opatření, ale někteří odborníci se domnívají, že pro zdraví prospěšnější je strava bohatá na uhlovodany (např. obiloviny, zelenina, rýže, těstoviny) než na bílkoviny (maso, mléčné produkty). Bylo totiž prokázáno, že bílkoviny (proteiny) zpomalují tvorbu levodopy.

Jak si mohu pomoci sám

Na základě výše uvedených informací je samoléčba založena na pravidelné konzumaci léků, dostatku fyzických i psychických aktivit, popř. užívání potravinových doplňků.
Také je vhodné provést v obytných prostorech zvláštní bezpečnostní opatření a dbát na pořádek. Doporučuje se umístění protiskluzových podložek na dlaždice a do vany, pořízení stabilních křesel a židlí s opěrkami pro ruce a dbát na úklid drobných předmětů především z podlahy (boty, nářadí, oblečení,… ), aby se zamezilo nebezpečí pádu.
Od nepříjemných depresí může pomoci připojení se k terapeutické skupině osob se stejnými obtížemi.

Komplikace Parkinsonové choroby

Samotná parkinsonova nemoc je sice onemocněním neléčitelným, ale ne smrtelným. Příčinou úmrtí parkinsoniků většinou bývají doprovodná onemocnění, nejčastěji pneumonie.
Dále je přisuzováno předčasné úmrtí depresím a demenci, které se začínají u postižených osob objevovat v posledních fázích onemocnění.
Mezi časté poruchy u parkinsoniků se řadí úzkost, apatie, ztráta paměti, narušení zrakových funkcí (poškození zrakové citlivosti, prostorové orientace, neschopnost rozlišení barev nebo dvojité vidění), poruchy spánku, závratě, bolesti kloubů a svalů, zácpa, močová inkontinence a dysfunkce pohlavních orgánů.

Výskyt Parkinsonové choroby

Parkinsonova nemoc se vyskytuje na celém světě, u všech lidských plemen, národností, nezávisle na ekonomické a sociální situaci, životní úrovni, typu stravy, či druhu zaměstnání. Jediným spolehlivým ukazatelem je věk, neboť z 90% postihuje pouze lidi starší 50 let.

Oblíbené příspěvky

Štítky a MENU je tu všechno o nemocech i lidech....

#školní zdravotní služba #dispensární péče #prevence #pediatrie 7 000 000 ACTA Admin Afektivní neurověda Afty Akáty bílé Alergie Alicia Keys Alternativní medicina Alzheimerova choroba Americké zdravotnictví Amerika Anatomie Antidepresiva Antioxydanty Aristoteles Asertivita Ateroskleróza Basshunter Beletrie Benedikt XVI. Bible Biochemie Bioklimatologie Blogeři sobě Blogy Bohemian melody and songs Bolest Bolest u člověka Bolesti nohou BonaFides Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Bug Opera Bulvár Buněčné receptory Bylinky Bylinky a spánek Cestovní medicina Cicero Cippolovy zákony stupidity Citový mozek Civilizace Civilizační nemoci Co je psáno Credo Experto Čaj České momenty Dehydratace Demence Demokracie Dengue Deprese Deprivanti a deprivantství Dětská obezita Dětské lékařství dezinformace Diabetes mellitus Diagnostika manipulace Diagnostika v oční medicině Diferenciální diagnostika Diskuze a debaty Dítě Divizna velkokvětá Dlouhá cesta Dna Dobrý voják Dobrý vtip! Domácí lékárna Dr WEB Editace a styl psaní příspěvků EKG Elektřina Elizabeth Blackwell Emergency emoce Energie a my Epidemiologie Erotika na internetu Erythema migrans Etnika Evropa Expert v terénu Externí disk Facebook Febrilní křeče Filmy Florence and the Machine Fotografie František Ringo Čech Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie G+ G+ notifikace v Opeře Gastroenterologie Gaudeamus igitur GDX Access Geek Geny a informace Glaukom Google Google AdSense Google Analytics Google Scholar Google+ Hemagel Hepatologie Historie Horečka Hudba Humor Humor v medicíně Hunting Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hyperpyrexie Hypertensní choroba Hypertenze Hypnotika Chirurgie Cholera Cholesterol Chronický únavový syndrom Chřipka Idiopathické Imunita In Vino Veritas Infekční koutky Infekční nemoci Instinkty Inteligence Interna a kardiologie Internet Ischemická choroba jak na to Jídlo a zdraví Kalium Kamenný most Kardiovaskulární zdraví Karel Kryl Karel Schwarzenberg Karikatura Kašel Kemel Klávesové zkratky Klysma neboli klystýr Kodex internetového diskutéra Koledy Kolokvium Komentáře Konopí Kopírování Krásné ženy Kráťa Kruh Užitečné příspěvky Laboratorní diagnostika Lásky čas Léčivé rostliny Ledviny Legrace Lékař Léky nové generace Lež Life at Google Literatura Lymeská Borelióza Lymeská Borrelióza M.Parkinsoni Maminka Manicko depresivní syndrom Marek Slabý Matka Med smrkový Medicina Meduňka Melatonin Metabolický syndrom Meteorosenzitivita MEXICO MIKROBIOLOGIE Mikrobiom Mikroorganismy Milenci Minerály Mobilní internet moderní medicina MOTOROLA Droid RAZR Moudrost Mozek Mozek a drogy MUDr. Jan Hnízdil MUDr. Plzák Můj pohled na svět Munchhausenův syndrom Murphyho zákony Muži a ženy Myslivost Myšlenka dne Narcistická porucha osobnosti Názory Nefrologie Nefunkční bezpečnostní hláška Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci prostaty Nemoci štítné žlázy Nemocný vypráví Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie Nikon Nobelovy ceny Novinky Novinky a zajímavosti O dětství O chřipce obecně O jmelí O lásce O stárnutí a stáří O závisti Objevy Očkování Oční (ophthalmologie) Oldřich Vinař Optika ORL Osobnost lékaře Osobnostní patologie Ostatní Ostropestřec mariánský Ovoce Paliativní medicina Paměť Patologie Pepa Řepa Pesticidy Pirátství Pivo Placebo efekt Plynové jezírko s oxygenoterapií Počítače a diagnostika Policie Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Poruchy vědomí Pozitivní myšlení Poznámky Poznáte je? Pravda Preexisting condition Premenstruační syndrom Prevence Prevence a zdraví Proces wuauclt.exe Prof. Koukolík prof. Matějček prof. MUDr František Koukolík Prof. MUDr. Pavel Pafko prohlížeč Opera Propedeutika Prostata Přátelství Přetížení organizmu Příroda Příroda a zdraví Psychiatrická onemocnění Psychiatrie a psychologie Psychoaktivní látky psychoanalýza Psychologie Psychopatie Psychosomatická medicina pudy Půst Racionální výživa Radkin Honzák Rady a tipy Rakovina prostaty (caP) Rath a sedmimilionová krabice Renata Rickrolling Rodina Rozšíření Opery Rychlá pomoc Řešení problémů Sametová revoluce Sanitka Sanitka Mercedes veteran Screenshot Serenoa repens Sex Sex a zdraví Schemer Skupinová hloupost Smazání Facebooku Sociální patologie Sociální sítě Sokrates Soubory .OGG Soukromí Spánek a jeho poruchy Spánek a léky Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Stahování Stáří Statečnost Steatóza jater Stomatologie strach Street View stres Sůl v potravě člověka Svoboda Svobodný internet Šampaňské Škola Školní zdravotní služba Švejk Technické spekulace Teotihuacan The New York Times Tipy Tipy a návody Tonometry TOPLekar.cz Toxiny Transplantace Tráva Trojský kůň Trpajzlíci Třezalka Twitter Twitter Frenzy U bankomatu Unwand Urologie USA Úvod úzkost Václav Havel Vánoce VENEZUELA Verše Veřejné mínění Veverka Videa Vilcacora Virosa Virtuální prohlídka měst Vitaminy Vlídné slovo Voda Vtipné a pozitivní Vtipné okamžiky Vtipy Vyhledávač Výchova WD My Passport YES WE CAN YouTube Zácpa Obstipatio Zahrady Zajímavosti Zákon Závislost Závislosti Zdraví Zdravotní pojištění Ze života lékařů Ze života sestřiček Zrychlení počítače? Židovské Žít je tak krásné Život s holou prdelí Život v přírodě Životospráva a dlouhý život

Vybraný příspěvek

Pozitivní myšlení a Myšlenka dne, Alzheimerova choroba a Demence. Nápady, nové myšlenky a poznatky.

Paměť z mládí Myšlení je velmi složitá a komplexní kognitivní funkce  Oblast mozku, která je spojována s myšlením je prefrontální ...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...