Životní události stresující ztráta sociálních vazeb a deprese

Životní události

Pharmacy lékárna a naše putování
Zejména stresující životní události hrají roli při vzniku depresivní epizody. Různé druhy těchto událostí pak mají různou sílu. Události, které způsobují ztrátu sociálních vazeb, jsou při spouštění deprese
obzvláště silné. Události, které narušují cirkadiánní rytmy, mohou také hrát podstatnou roli. Stejně
tak události, ve kterých se jedná o dosahování individuálních cílů. Významné mohou být rovněž události, které se objeví v oblastech pro každého jedince specifických a osloví specifickou zranitelnost
jednotlivce (Abramson et al., 2001; Monroe & Simons, 1991).

Životní události v interakci s kognitivní vulnerabilitou
mohou predikovat začátek depresivního onemocnění, avšak přesný způsob, jak tyto dva faktory spolupůsobí, je doposud neznámý. Může to být tak, že pouze u vysoce rizikových jedinců (s vysokou kognitivní vulnerabilitou), kteří jsou vystaveni vysoce stresujícím životním událostem, se rozvine deprese (tzv. sinergistický model). Další vysvětlení je takové, že vysoké dávky stresu mohou předpovídat depresi u jedinců i s nižší kognitivní vulnerabilitou a nižší dávky stresu pak mohou způsobit depresi u vysoce vulnerabilních jedinců (tzv.titrační model) (Monroe & Simons, 1991). Může to být ještě jinak, kdy vysoce rizikoví jedinci směřují
svoji životní dráhu tak, že se vystavují životním událostem s vyšší úrovní stresu (tzv. model tvorby stresu) (Hammen, 1991).
 
Obecně se má za to, že depresi mohou způsobit životní události jako matrimoniální krize nebo ztráta zaměstnání. Takovéto životní události mohu být sice jedincem interpretovány tak, že hrají kauzální roli při rozvoji jeho potíží, ale vyjadřují spíše konsekvence než příčinu. K rozvoji deprese mohou rovněž přispět různé změny zdravotní kondice.
Stres
Stres se obvykle definuje jako ,,reakce organismu na zátěžový podnět z prostředí" (Hartl & Hartlová,
2000). Nověji podle Shutherlanda také jako ,,reakce na nerovnováhu mezi vnímaným požadavkem a vnímanou schopností tomuto požadavku vyhovět" (cit. dle Baštecká & Goldmann, 2001, str. 239).
Stres se projevuje na úrovni chování a na úrovni biologických reakcí organismu. Umožňuje rychlý výdej tělesné energie při boji nebo útěku.
Stresová reakce má za cíl udržet homeostázu (stabilitu vnitřního prostředí) a zabránit poškození.
Skládá se z :
1. poplachové reakce,
2. fáze odolnosti (rezistence) proti stresu organismus se vyrovnává se stresem dostupnými pro-
středky,
3. fáze vyčerpání zátěž přetrvává a organismus není schopen účinně reagovat (tzv. chronický
stres).
Má se za to, že zejména chronický stres přispívá k rozvoji různých onemocnění. Sjednocující pohled na význam stresu při rozvoji onemocnění může přinést pojem alostáza. Ta představuje tzv. provozní rozmezí, tedy schopnost organismu reagovat na podněty snížením nebo zvýšením hodnoty životně důležitých funkcí. Oproti homeostáze zdůrazňuje proměnlivost vnitřního prostředí. Alostáza je zprostředkována různými mediátory. Patří mezi ně např. kortizol nebo adrenalin. Tyto mediátory podporují adaptaci organismu na zátěž a jsou obecně prospěšné. Po skončení stresové situace jejich působení odeznívá.
Pokud nastane narušení ve funkci mediátorů, může dojít k vybočení z nastaveného provozního rozmezí a rozvíjí se tzv. alostatická zátěž. Vzniká, pokud působení alostatických mediátorů přetrvává i po odeznění stresové situace nebo naopak, pokud tyto mediátory nejsou adekvátně aktivovány v době potřeby. Odpověď na zátěž je tak nadužívána nebo neefektivně řízena. Pokud alostatická zátěž vede k poškození tkáně a orgánů, mluvíme o alostatickém přetížení. Alostatická zátěž může být způsobena právě chronickým stresem a může následně vést ke vzniku nemoci (Baštecká & Goldmann, 2001).

Stresující životní události ovlivňují funkce celého lidského organismu. Zasažen bývá kardiovaskulární, metabolický a imunitní systém, stejně tak jako struktury a funkce mozku.
Každodenní stresory, které se vztahují k prostředí jedince spolu s životními událostmi a traumaty,
Příznačný obrázek - veselý a antidepresivní
vytvářejí behaviorální a fyziologickou odpověď organismu. Ta podporuje alostatickou zátěž. Individuální rozdíly v odpovědi na stresory jsou vázané na genetické faktory, ranou životní zkušenost a na proces učení se.
Deprese je často popisována jako onemocnění vztahující se ke stresu. Existuje množství důkazů o tom, že se epizody deprese často objevují v kontextu nějakého stresu. Všeobecně se uznává, že pravděpodobnost depresivní epizody je pětkrát až šestkrát vyšší během šesti měsíců následujících po stresujících životních událostech. V situacích zátěže jsou lidé vnímaví vůči úzkostem a obavám, což může vést k nadměrné reaktivitě mediátorů alostázy. Při propuknutí deprese pak alostatická zátěž ještě narůstá nejen vlivem zvýšené vnímavosti vůči stresorům, ale také sekundárně ve spojitosti s např. porušeným spánkovým cyklem nebo sníženým příjmem kalorií (McEwen, 2004).  
Stres má dva typy efektů: prvním je přínosná stimulace schopnosti učit se, druhým negativním je změna mozkových oblastí a omezení kapacity zvládat změny.
Právě toto může být faktorem vulnerability pro depresi (Olié et al., 2004).

Vliv stresu na rozvoj poruch nálady je hodně sledován u tzv. zvířecích modelů deprese. Dříve to byly zejména tzv. separační experimenty, nyní se hojně pracuje s konceptem neučené bezmocnosti a s vystavováním pokusných zvířat mírným chronickým stresorům. Zkouší se také, jaký vliv bude mít manipulování se sociálními vztahy. Vychází se z toho, že bio-behaviorální odpovědi pozorované u zvířat jsou podobné příznakům pozorovaným u depresivních pacientů. Zvířecí modely potvrdily zásadní vliv zejména chronického stresu na rozvoj deprese (Fuchs, 2004).
Stres a stresující životní události jsou tedy důležitými faktory, podílejícími se na rozvoji deprese. Je však nutné vyzdvihnout, že samy o sobě nejsou schopny depresi způsobit (Nestler et al., 2002).
Existují individuální rozdíly v reakci na stresory. Předpokládá se, že jsou způsobeny genetickými faktory a ranou dětskou zkušeností, stejně tak jako učením se ze zkušeností v dospělém životě.

Stres je pouze jedním z faktorů, který se spolupodílí na rozvoji deprese. K dalším patří genetické
vlivy a neurobiologické vlivy (např. neuroplasticita).

Závěr: Člověče nezoufej...I život s holou prdelí, může býti veselý!

Poznámka: ano, vím...je to náročné ke čtení a terminologie je odborná, ovšem něco se můžete naučit, pokud si to prostudujete (cizí termíny nepřekládám).

............Chcete se přece dožít vysokého věku, nebo snad ne?

Oblíbené příspěvky

Štítky a MENU je tu všechno o nemocech i lidech....

Humor Komentáře Sociální sítě Vtipy Zdraví Medicina Životospráva a dlouhý život Credo Experto Google+ Psychiatrie a psychologie Co je psáno jak na to Civilizační nemoci Diskuze a debaty Psychosomatická medicina Google Krásné ženy Žít je tak krásné Poznámky G+ Humor v medicíně Legrace Ostatní Svobodný internet Osobnostní patologie Prevence a zdraví Sociální patologie Spánek a jeho poruchy Prevence Internet Léčivé rostliny Můj pohled na svět Novinky a zajímavosti Stáří Videa Blogeři sobě Diferenciální diagnostika Kardiovaskulární zdraví Pozitivní myšlení Úvod Alzheimerova choroba Tipy Demence Deprese Diagnostika manipulace Fotografie Historie Interna a kardiologie Kruh Užitečné příspěvky Metabolický syndrom Racionální výživa Vtipné okamžiky Zajímavosti moderní medicina Amerika Bylinky Cippolovy zákony stupidity Demokracie Dobrý vtip! Google AdSense Infekční nemoci Patologie Skupinová hloupost Vtipné a pozitivní České momenty Židovské Život v přírodě Dehydratace Dětské lékařství Inteligence Kodex internetového diskutéra MIKROBIOLOGIE O stárnutí a stáří Oční (ophthalmologie) Pravda Trpajzlíci Verše Virtuální prohlídka měst Ze života lékařů Závislosti Řešení problémů Americké zdravotnictví Asertivita Bolest Bolest u člověka BonaFides Civilizace Facebook Gastroenterologie Geek Geny a informace Hypertensní choroba Imunita Ledviny Lymeská Borelióza MUDr. Jan Hnízdil Nemoci prostaty Nemocný vypráví Neurologie Osobnost lékaře Prostata Radkin Honzák Renata Twitter VENEZUELA strach Afty Ateroskleróza Bohemian melody and songs Bylinky a spánek Cestovní medicina Citový mozek Dlouhá cesta Erotika na internetu Erythema migrans Expert v terénu Instinkty Karel Kryl Kemel Kopírování Laboratorní diagnostika Lež Meteorosenzitivita Mozek Myšlenka dne ORL Objevy Pirátství Placebo efekt Prof. Koukolík Psychoaktivní látky Psychologie Přátelství Rakovina prostaty (caP) Rath a sedmimilionová krabice Smazání Facebooku Statečnost Stomatologie Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce #školní zdravotní služba #dispensární péče #prevence #pediatrie 0 závisti ACTA Admin Anatomie Bioklimatologie Blogy Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Cholera Cholesterol Chřipka Deprivanti a deprivantství Diabetes mellitus Divizna velkokvětá Dna Dobrý voják Dětská obezita Febrilní křeče Florence and the Machine Glaukom Google Analytics Google Scholar Hepatologie Hyperpyrexie Konopí Kráťa Life at Google Literatura Lékař M.Parkinsoni Mikroorganismy Mozek a drogy Murphyho zákony Nefrologie Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Novinky Názory O dětství Paliativní medicina Pivo Porodnictví a gynekologie Poruchy vědomí Preexisting condition Premenstruační syndrom Psychopatie Příroda Příroda a zdraví Půst Sanitka Sokrates Stahování Steatóza jater Technické spekulace Twitter Frenzy USA Voda Václav Havel Vánoce Zahrady Ze života sestřiček Zrychlení počítače? Zácpa Obstipatio Zákon Závislost dezinformace pudy stres úzkost Škola Život s holou prdelí 7 000 000 Afektivní neurověda Akáty bílé Alergie Alicia Keys Alternativní medicina Antidepresiva Aristoteles Basshunter Beletrie Benedikt XVI. Bible Biochemie Bolesti nohou Bug Opera Bulvár Buněčné receptory Chirurgie Chronický únavový syndrom Cicero Dengue Diagnostika v oční medicině Domácí lékárna Dr WEB Dítě EKG Editace a styl psaní příspěvků Elektřina Elizabeth Blackwell Emergency Energie a my Epidemiologie Etnika Evropa Externí disk Filmy František Ringo Čech Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie G+ notifikace v Opeře GDX Access Gaudeamus igitur Hemagel Horečka Hudba Hunting Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Hypnotika Idiopathické In Vino Veritas Infekční koutky Ischemická choroba Jídlo a zdraví Kalium Kamenný most Karel Schwarzenberg Karikatura Kašel Klysma neboli klystýr Klávesové zkratky Koledy Kolokvium Lymeská Borrelióza Lásky čas Léky nové generace MEXICO MOTOROLA Droid RAZR MUDr. Plzák Maminka Manicko depresivní syndrom Marek Slabý Matka Med smrkový Meduňka Melatonin Mikrobiom Milenci Minerály Mobilní internet Moudrost Munchhausenův syndrom Muži a ženy Myslivost Narcistická porucha osobnosti Nefunkční bezpečnostní hláška Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nikon Nobelovy ceny O chřipce obecně O jmelí O lásce Oldřich Vinař Optika Ostropestřec mariánský Ovoce Očkování Paměť Pepa Řepa Pesticidy Plynové jezírko s oxygenoterapií Policie Porucha metabolismu Poznáte je? Počítače a diagnostika Proces wuauclt.exe Prof. MUDr. Pavel Pafko Propedeutika Psychiatrická onemocnění Přetížení organizmu Rady a tipy Rickrolling Rodina Rozšíření Opery Rychlá pomoc Sametová revoluce Sanitka Mercedes veteran Schemer Screenshot Serenoa repens Sex Sex a zdraví Soubory .OGG Soukromí Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Spánek a léky Street View Svoboda Sůl v potravě člověka TOPLekar.cz Teotihuacan The New York Times Tipy a návody Tonometry Toxiny Transplantace Trojský kůň Tráva Třezalka U bankomatu Unwand Veverka Veřejné mínění Vilcacora Vlídné slovo Vyhledávač Výchova WD My Passport YES WE CAN YouTube prof. MUDr František Koukolík prof. Matějček prohlížeč Opera psychoanalýza Čaj Šampaňské Školní zdravotní služba Švejk

Vybraný příspěvek

Ptačí zahrady jsou barevné a sdělují radost ze života...žít je tak krásné. Idioti nejsou dnes početnější než dříve - jsou jen vzdělanější a lépe organizováni.

Ptačí zahrady jsou barevné a sdělují radost ze života Veškerá radost, kterou svět obsahuje, přichází skrze přání štěstí pro druhé. Veškeré z...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...