 |
| Náš mozek se nevyvinul „kolem ohně“ |
Je to oficiální
Vědci potvrdili, že pohyb zlepší váš výkon, intelekt, dlouhodobou paměť i schopnost aktivně žít.Po miliony let jsme se hýbali. Hodně. Antropolog Richard Wrangham tvrdí, že muži denně ušli kolem 10–20 kilometrů, ženy zhruba polovinu. Náš mozek se nevyvinul „kolem ohně“.
Náš mozek se vyvinul, když jsme chodili, když jsme se hýbali, když jsme hledali potravu, unikali před predátory. Dnešní doba je jiná, ale kdo se dřív zastavil, stal se něčím obědem.
Je nutné si uvědomit proto jednu věc. Denně se hýbat nás neudělá lepšími. Ono nás to udělá normálními.
Gaučing z nás dělá mrzáky, protože nás vzdaluje od toho, kým člověk je.
Vědci zjistili, že pohyb nejen že zvyšuje pravděpodobnost, že se dožijete 90 let, ohromně zvýší i vaši kvalitu života.
Podle Johna Mediny, molekulárního biologa zaměřeného na lidský mozek, lidé, kteří se pohybují, obvykle překonávají lidi se sedavým zaměstnáním v dlouhodobé paměti, pozornosti, dedukci a schopnosti improvizace.
Jak moc by měl člověk tedy hýbat? No, jednotlivci se od sebe liší, ale výsledky zjištěné v laboratořích nasvědčují, že benefit se dostavuje při dvou až tří aerobních aktivitách týdně po dobu 30 minut plus pravidelné posilování v podobném režimu (ať už v posilovně, nebo při jiné silové aktivitě).
A co prevence nemocí? Riziko demence je poloviční, pokud ve volném čase děláte fyzickou aktivitu. Riziko Alzheimerovy choroby je nižší o 60 procent. Stačí denně dvacet minut chodit a riziko mrtvice je sníženo o 57 procent. Protože cvičení ovlivňuje i hormonální hladiny: serotonin, dopamin, norepinefrin – zkoušeli vědci pohybem léčit depresi a snižovat hladiny antidepresiv u pacientů s depresí a pocity úzkosti. Výsledky byly úspěšné, cvičení pomohlo okamžitě a dlouhodobě. A to vše funguje stejně pro muže i ženy a čím delší dobu se pacienti s výše zmíněnými psychickými problémy oddávali pohybu, tím byly výsledky výraznější.
Po redukci váhy a pravidelné chůzi podle možnosti denně...odložíte (nebo snížíte) léky na hypertenzi. Proč? Prostě krevní tlak se normalizuje.
Normalizuje se hladina cukru v krvi - a je po metabolickém syndromu. Není, prostě mizí a hladina cukru nevyžaduje farmakoterapii - ovšem strava též má odpovídat zdravé výživě.
Jinak končíte s mozkovou příhodou, paraplegií (hemiparesou) a doprovodnými výpadky CNS.
Co je Alzheimerova choroba?
 |
| - a je po metabolickém syndromu |
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty kognitivních schopností – u osob starších 65 let – k prvním příznakům patří poruchy paměti. Postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.
Onemocnění se projevuje mnoha typických příznaků v oblasti paměti. To je rychlé zapomínání, opakování stejných otázek, ztrácení předmětů a jejich odkládání na nesprávná místa, pokřivení paměti. Dále ubývání jazykových schopností. Jako je obtížné hledání správných slov, mezery v řeči, používání nesprávných slov či jednodušších slov pro složitější myšlenku. Příznakem jsou problémy v orientaci v prostoru [problém s nalezením cesty, ztrácení se], výkonných funkcích [nesprávná rozhodnutí, obtíže s plánováním relativně jednoduchých aktivit] a chování [apatie, deprese, úzkost, vznětlivost a bludy].
Poznámka: část informací převzata z textu Pohyb a produktivita (sociální síť G+) a www.brainrules.net/
Doplněno o část Metabolického syndromu, Hypertenzní chorobu a Nemoci mozkové příhody pro web Medicina.
Ke studiu pokračujte zde na stránce Medicina.
